- Západoistrijské ostrovy před západním pobřežím Istrie od ústí Mirny až k mysu Kamenjak na jižním cípu Istrijského,poloostrova. Souostroví má jeden větší ostrov, 53 ostrůvků, 29 útesů a hřebenů.
- Kvarnerské ostrovy se táhnou severojižním směrem ve Rijeckém a Kvarnerském zálivu a patří k nim všechny ostrovy od mysu Kamenjak do myšlené čáry, která vede jižně od ostrovů Susak, Ilovik, Maun a Pag do Ljubačské úžiny (Ljubačka vrata). Dělí se na dvě velké skupiny: pás vnějších ostrovů a pás vnitřních ostrovů. Vnějšími ostrovy jsou Cres, Lošinj a řada ostrůvků. Do vnitřního pásu patří Krk, Ráb, Pag a menší ostrovy. Mezi ostrovy se rozkládají tyto větší mořské plochy: Rijecký záliv a Kvarnerský záliv zvaný též krátce Kvarner, záliv Kvarnerić a Velebitský průliv (Velebitski kanal)
- Severodalmatské ostrovy jsou nízké a ploché, stejně jako Kistanjská plošina (Kistanjska površ) na přilehlé pevnině. Ostrovy se táhnou od severozápadu k jihovýchodu. Začínají ostrovy Premuda a Olib a končí u myslu Ploče. Na rozdíl od Kvarnerských jsou Severodalmatské ostrovy většinou menší nebo vysloveně malé a nedosahují větších výšek. Jsou uspořádány do několika řad, vzájemně oddělených úzkými průlivy. Geologickým složením, výškou a směrem, kterým se táhnou, jsou nepochybně bývalou součástí Kistanjské plošiny, resp. Ravných kotarů. Poklesem pevniny a zvýšením mořské hladiny zatopilo moře níže položené oblasti, z nichž vyčnívají nad hladinu jen jejich výše položené části v podobě dnešních ostrovů. K větším ostrovům patří Premuda, Silba, Olib, Molat, Ist, Ugljan, Pašman a Dugi otok. Zvláštní souostroví tvoří Kornatské ostrovy (Kornati).
- Středodalmatské ostrovy začínají od mysu Ploče a táhnou se do Neretvanského a Korčulského průlivu. Po morfologické stránce jsou podobné Kvarnerským ostrovům. Převládají tu velké, případně vyšší ostrovy, jsou osídlené. Patří sem Brač, Hvar, Vis, Šolta, Čiovo a Drvenik. Nejblíže k pevnině leží Čiovo u Trogiru, nejvzdálenějčí jsou Svetac, Brusnik a Jabuka. Od dříve uvedených ostrovů se liší směrem, kterým se táhnou. Jsou poměrně vysoké, což odpovídá výškám na přilehlém pobřeží pevniny. Jsou od pevniny nebo vzájemně odděleny průlivy, a to Splitskou úžinou (Splitska vrata) a dále Bračským, Hvarským, Korčulským a Neretvanským průlivem (Brački, Hvarski, Korčulanski a Neretvanski kanal). Tyto průlivy jsou zatopené synklinály někdejší pevniny.
- Jihodalmatské ostrovy začínají u poloostrova Pelješac a Korčulského průlivu a táhnou se k Cavtatu. Svou polohou, morfologicky a dalšími vlastnostmi se dělí na skupinu vnější, zahrnující Korčulu, Mljet, Lastovo, a Palagruža, a vnitřní, tzv. Elafitské ostrovy - Jakljan, Šipan, Lopud, Koločep, Daksa, Lokrum, Supetar, Bobara a Mrkan. Z průlivů mezi ostrovy jsou nejdůležitější Mljetský a Lastovský (Mljetski a Lastovski kanal).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
